Fernando Morientes

Fernando Morientes
Datum narození: 5.4.1976 (43 let)
Místo narození: Cáceres
Národnost: Španělsko
Pozice: útočník


Fernando Morientes Sánchez přišel na svět v Caceresu. Ve věku 4 let se s rodiči přestěhoval do Sonsecy u Toleda, kde začal malý Fernando docházet na tréninky. Prvním profesionálním klubem Fernanda Morientese bylo Albacete Balompie, za který debutoval v první španělské lize 7. listopadu roku 1993 v zápase proti Tenerife. V té sezóně si poté připsal ještě jeden start. V následující už ale nastoupil k 20 utkáním, ve kterých se dokázal pětkrát střelecky prosadit, což na devatenáctiletého mladíka bylo v té době opravdu dobré a ihned se o něj začaly zajímat přední evropské kluby. Mladou naději španělského fotbalu nakonec ulovil za 350 milionů peset Real Zaragoza, kde zalepil díru po argentinském ůtočníkovi Juanu Eduardovi Esnaiderzim, který odešel do Realu Madrid. Během dvou let v tamnějším klubu nasázel v 66 utkáních 28 branek a rychle tak splatil investici, kterou do něj klub vložil. V této době se také dostal do národního výběru do jedenadvaceti let, kde se svými spoluhráči, jakými byli například Raúl, Karanka či Mendieta, vybojoval druhé místo na Mistrovství Evropy.

V roce 1997 přestoupil do Realu Madrid za 6,5 milionů eur a překvapivě rychle se zabydlel v základní sestavě španělského týmu a to nesmíte zapomenout, že měl Real Madrid v té době v kádru takové hráče, jakými byli Pedja Mijatovič, Davor Šuker nebo Raúl Gonzáles. Sezónu 1997/98 zakonči Morientes s 12 brankami na kontě, což mu zajistilo vizitku nejlepšího střelce Realu Madrid ve španělské lize, protože jeho spoluhráči se trefili pouze desetkrát. Dobrá hra ve svémklubu mu umožnila také nahlédnout do seniorské reprezentace, abych byl přesný, stalo se tak 25. března roku 1998 v zápase proti Švédsku. A nebyl by to Fernando Morientes, kdyby se do střelecké listiny nezapsal už v první a šesté minutě. 20. května 1998 se v Amsterdamu už radoval se své první trofeje, když získal Real Madrid po trefě Pedji Mijatoviče Champions league. Na Mistrovství světa roku 1998 ve Francii jel tak plný optimismu, ale jeho tým neprošel ani základní skupinou. Nepomohla ani drtivá výhra 6:1 nad Bulharskem, ke které slavný Moro přispěl dvěma góly. V následující sezóně s Realem Madrid skončil pouze na druhém místě, ale alespoň si vylepšil svou střeleckou potenci, když ukončil sezónu s 19 brankami.

Sezóna 1999/2000 byla opět šťastná a to díky vítězství v Champions league. Real Madrid ve finále rozdrtil Valencii a první branku vstřeli po centru Míchela Salgada právě Morientes. Posléze ale přišlo velké rozčarování, když jej reprezentařní kouč Jose Antonio Camacho nepovolal do týmu na Euro 2000. Těžko nyní říct, zda by Španělsko s Morientesem došlo dále, než do čtvrtfinále, ale Camacho po turnaji přiznal, že udělal obrovskou chybu, když nechal Fernanda doma. Aby toho nebylo málo, tak skoro celou následující sezónu promarodil s vážným zraněním a tak stih nastřílet pouze 6 branek. Real Madrid ale i tak dobývá 28 mistrovský titul ve své bohaté historii. O rok později opět získává další primát v Champions league. Toho samého roku neopakuje Camacho svou předešlou chybu a bere Morientese na Mistrovství světa do Japonska a Korey. Španělsko ale opět neprochází čtvrtfinálem. Samotný Morientes na turnaji zaznamenal jednu branku.

Po tomto turnaji se začala nad Morientesem ztahovat mračna i v Realu Madrid. Florentino Pérez totiž přivádí slavného Ronalda, který si zanedlouho vybojuje místo v základní sestavě vedle Raúla. Prezident jej chtěl původně vyměnit do Interu Milan za Ronalda, i o odchodu do Barcelony se jednalo. Nakonec Moro zůstal, ale téměř celou sezónu ztrávil na lavici náhradníků či na tribuně. Jeho frustrace vyvrcholila v utkání s Borussií Dortmund, když jej chtl Vicente del Bosque, tehdejší trenér Blancos, vystřídat na poslední minuty za Ronalda. Hráč ale odmítl nastoupit a trenéra nazval "hijo de puta" (zkurvysynem - pozn. Milánka). Další sezónu tak byl poslán na hostování do knížecího klubu z Monaka, se kterým se dostal až do finále Champions league, kde jeho tým nestačil na Porto. Morientes byl ale nejlepším střelcem tohoto turnaje. Sezónu 2003/04 začíná jako hráč Blancos, ale příchod Michaela Owena jej odsoudil do role čtvrtého útočníka, ale Real Madrid opustit nechtěl. Vedení bylo ale jiného názoru a Fernanda Morientese prodalo do Liverpoolu. Tuto situaci neunesl trenér Camacho a na trenérské křeslo rezignoval jen po pár dnech ve své funkci. Po ročním Liverpoolském dobrodružství, kde se mu podařilo získat FA Cup a Evropský superpohár, se stěhoval zpět do Španělska, jmenovitě do Valencie. Tam strávil 3 roky a pomohl vyhrát Copa del Rey. Poslední fotbalové kroky zavedly Nanda do Marseille. I když v kariéře vystřídal mnoho klubů, navždy zůstane věrný klubu ze Santiaga Bernabéua. Na Morientese budou navždy vzpomínat i fanoušci Los Blancos.

Liga Mistrů
3
La Liga
2
Copa del Rey
1
Evropský Superpohár
1
Interkontinentální Pohár
2
Ligue 1
1
Francouzský Pohár
1
FA Cup
1
 


• Albacete (1993 - 1995)
• Real Zaragoza (2014 - 1997)
• Real Madrid (1997 - 2004)
- AS Monaco (hostování, 2003 - 2004)
• FC Liverpool (2004 - 2006)
• Valencia (2006 - 2009)
• Olympique Marseille (2009 - 2011)